Přijďte se podívat na naše expozice v Domě umění. Ať už prší, sněží nebo svítí slunce - u nás si to vždy užijete.
O výstavní provoz Domu umění se stará Opavská kulturní organizace. Její snahou je vytvořit bohatou nabídku současného výtvarného umění s nadregionálním významem. K ní přispívá založení Kabinetu architektury, Kabinetu fotografie, výstavy výrazných osobností soudobého umění, tématické výstavy s nosným kurátorským konceptem, přehlídky ateliérů vysokých uměleckých škol, pořádání sympozií, tvůrčí intervence do veřejného prostoru, animační programy a řada dalších aktivit.
Dům umění patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce v Opavě. Jeho vznik souvisí se záchranou chátrajícího objektu bývalého dominikánského kláštera, na který byl dokonce vydán demoliční výměr. Díky společensko-politickému uvolnění koncem 60. let se jej podařilo zachránit a do jeho podstatné části se umístila městská galerie. V roce 1974 byl rekonstruovaný Dům umění slavnostně otevřen a následovalo otevření dalších prostor – Základní umělecké školy a vinárny U Přemka. Přestavba se realizovala podle architektonického projektu Ing. arch. Leopolda Plavce, jehož vliv na záchranu bývalého kláštera byl zásadní. Architekt Plavec použil v Opavě na tehdejší dobu odvážný způsob uplatnění surového pohledového betonu v kombinaci s velkoplošnými skly v hliníkových rámech oddělujících ambit od rekonstruované rajské zahrady. Nově postavený vstup do celého objektu byl nesen v duchu modernismu s citlivě komponovanými proporcemi a měřítkem. Na druhé straně byl v prostoru bývalého kláštera uplatněn přístup charakteristický snahou o jeho „zkrášlení“ i za cenu ztráty autenticity, síly jednoduchosti a funkčnosti. Skladištním oknům bývalého kostela byla vrácena jejich barokní podoba, samotný interiér Domu umění a vinárny měl být výtvarně povýšen mramorovou podlahou, kovanými mřížemi a zábradlím od Alfreda Habermanna a originálními svítidly z litého skla od Františka Víznera. Dům umění byl pýchou socialistické kultury, jejím svatostánkem, kterým tehdejší moc chtěla demonstrovat svou kulturnost a péči o památky a umění. Aktivita Domu umění byla vcelku poplatná politické atmosféře 70. a 80. let, ale některé výstavní počiny se zapsaly do historie i paměti návštěvníků.
Možnost vystavovat zcela svobodně bez politických tlaků přišla samozřejmě až po sametové revoluci.V té době zažíval Dům umění své velké období. Těšil se značné přízni návštěvníků, kterým na oplátku zprostředkovával kvalitní umění, jež v minulých letech nemohlo být oficiálně představováno. Karolina Hřivnáčová-Bayerová, první galeristka „svobodného“ Domu umění, organizovala výstavy známých osobností české současné výtvarné tvorby a zajímavé tématické přehlídky, které se v té době odehrávaly ve významných českých galeriích. Koncem devadesátých let společenský zájem o prezentaci současného umění ochabl, galeristka své aktivity postupně přesouvá mimo Opavu a novým provozovatelem skomírajícího Domu umění se stává sdružení Bludný kámen.
Během deseti roků vytvořil Bludný kámen z Domu umění výrazné centrum soudobé tvorby. V jeho vlastních prostorách probíhaly pravidelné výstavy současného vizuálního umění, ve vinárně U Přemka se odehrávaly avantgardní jazzové koncerty, v sousedním bývalém kostele sv. Václava mezinárodní festivaly experimentálního umění a nezvyklé výtvarné instalace, v Moravské kapli přednášky, koncerty soudobé hudby, divadelní performance… Ale technický a estetický stav vnitřních prostor celého kláštera i úroveň zázemí Domu umění si po třiceti letech provozu už nutně začaly vyžadovat celkovou modernizaci.
V průběhu roku 2005-2006 proběhla dlouho plánovaná rekonstrukce interiéru bývalého kostela podle projektu architektů Daniela Špičky a Mikoláše Hulce ve spolupráci s restaurátorkou Josefínou Pekárkovou, kteří uplatnili metodu spíše drobného dotvoření a konzervace namísto radikálních zásahů a proměn. V prostoru kostela nechali vyznít jeho sugestivní atmosféru danou viditelnými stopami plynutí historie, která se zajímavě snoubí se soudobým uměním. V roce 2010-2011 navázala na kostel sv. Václava přestavba Domu umění, vinárny a základní umělecké školy. Špička a Hulec přistoupili k rekonstrukci celého objektu suverénně, bez předsudků a nadbytečné pokory a vtiskli mu svou výraznou tvář. Mohutně a plasticky působící vstup z probarveného pohledového betonu kontrastuje s lehkostí a elegancí minulého řešení, ale stavebně dotváří původní západní křídlo kláštera. Rajský dvůr, který byl zničen po druhé světové válce a v 70. letech rekonstruován, dnes zůstal už jen v půdorysné stopě dvou betonových schodů a několika zděných sloupů. Je zastřešen a volně se propojuje s přilehlým ambitem. Vytvořil se tak poměrně velkoryse pojatý prostor umožňující nejrůznější využití. Vlastní prostor Domu umění získal nové osvětlení, závěsný systém a podlahy tvořené nápodobou starých keramických dlaždic. Kdysi nenápadný vstup do oratoře byl posunut až na její západní stranu, aby mohl na bytelném schodišti nést rampu pro vozíčkáře, kterým může sloužit i nově konstruovaný částečně venkovní výtah. Výtvarně akcentované kované zábradlí ve výstavním prostoru překvapivě zůstalo a z bezpečnostních důvodů bylo doplněno o jednoduché obdélníkové skleněné zábrany.
Dům umění patří mezi nejvýznamnější kulturní instituce v Opavě. Jeho vznik souvisí se záchranou chátrajícího objektu bývalého dominikánského kláštera, na který byl dokonce vydán demoliční výměr. Díky společensko-politickému uvolnění koncem 60. let se jej podařilo zachránit a do jeho podstatné části se umístila městská galerie. V roce 1974 byl rekonstruovaný Dům umění slavnostně otevřen a následovalo otevření dalších prostor – Základní umělecké školy a vinárny U Přemka. Přestavba se realizovala podle architektonického projektu Ing. arch. Leopolda Plavce, jehož vliv na záchranu bývalého kláštera byl zásadní. Architekt Plavec použil v Opavě na tehdejší dobu odvážný způsob uplatnění surového pohledového betonu v kombinaci s velkoplošnými skly v hliníkových rámech oddělujících ambit od rekonstruované rajské zahrady.
Vstupenky si můžete objednat online - pak stačí pouze zaplatit a přijde Vám vstupenka, kterou předložíte na místě. Benefit získáte i na místě - stačí, když se prokážete turistickou kartou na pokladně a bude Vám poskytnut benefit.